Bytové spoluvlastnictví - § 1158-1222 nového občanského zákoníku a zákon č. 67/2013 Sb. Komentář  

Komentář obsahuje podrobný výklad nové právní úpravy bytového spoluvlastnictví podle nového občanského zákoníku. Autor, který se problematikou vlastnického bydlení dlouhodobě zabývá, své závěry odůvodňuje z hlediska svých praktických zkušeností i z hlediska základních, obecně platných zásad nové právní úpravy. Vysvětluje nové právní pojmy, rozebírá právní aspekty vzniku bytového spoluvlastnictví jakožto zvláštní formy vlastnictví i následného fungování společenství vlastníků jednotek včetně kompetencí jednotlivých orgánů společenství.

Stejně jako ve svých dřívějších publikacích se i zde autor zmiňuje o účelu a smyslu bytového spoluvlastnictví v pojetí nového občanského zákoníku, významu právních jednání (prohlášení vlastníka, smlouva o výstavbě) směřujících ke vzniku bytového spoluvlastnictví, úloze těchto dokumentů a stanov při správě domu a pro řízení společenství. Kniha obsahuje návod k vyhotovení prohlášení vlastníka, smlouvy o výstavbě i stanov.

Kniha dále obsahuje komentář k zákonu č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Rozebírá jeho jednotlivá ustanovení a dovozuje jejich dopad do praxe.

Komentář se na úkor teoretické čistoty snaží čtivou a poutavou formou naznačit čtenářům řešení praktických situací. Uvádí různé alternativy postupů, a zároveň ponechává dostatečný prostor kreativitě čtenáře při hledání správné orientace v konkrétní problematice konkrétního společenství.

V závěru uvádí autor postupy v situacích, kdy nemusí být zřejmé, jak a jaká právní úprava se na přelomu roku 2013 a 2014 použije, včetně (i nesouhlasných) komentářů k závěrům Komise pro aplikaci nové civilní legislativy.

V první části knihy jsou vymezeny základní pojmy (probace, mediace, odklon v trestním řízení), na něž navazuje podrobný rozbor právní úpravy v novém trestním zákoníku. Zvláštní pozornost je věnována právní úpravě sankcionování mladistvých. Tato část obsahuje i analýzu statistických údajů o využívání alternativních opatření v České republice.

Výklad každého institutu je doplněn komparací české právní úpravy s některými zahraničními trestněprávními normami. S ohledem na příbuznost právních systémů autor zvolil jako komparandum úpravu rakouskou a slovenskou, částečně též německou a francouzskou.

Ve druhé části je analyzována činnost Probační a mediační služby, jejíž fungování je nezbytným předpokladem pro zajištění efektivního výkonu alternativních trestů a opatření. Rozebrány jsou jednotlivé fáze jejího působení, od přípravy provedení trestu až po kontrolu jejich výkonu, s důrazem na hodnocení efektivity metod používaných probačními úředníky.